Vlaštovičky-Návrat
Vlaštovičky, vlaštovičky,
povídalky, švitořičky,
už nám z dálky jaro nesou,
na domov se celé třesou.
Prohlédly si, kde co leží,
hnízda, dvorky, špičky věží.
Pak spustily naříkání:
Tři vidličky, chybí, páni.
Tři vidličky, tři vidličky,
pokřikují na lidičky.
F. Halas
Hravý slon
Přiběhl k nám slon,
hlas měl jako zvon.
Ušima nám zamával,
chobotem nás svolával.
"Pojďte děti, pojďte sem!
Na něco si zahrajem.
S dětmi já si hraju rád,
postavíme z písku hrad.
Zahrajem si kuličky,
já velkou, vy maličký.
Musím ale pozor dát,
abych důlek nerozšláp.
D. Vysoká
Koncert v pekle
Kočky?
To je něco pro čerty.
Čerti rádi chodí
na kočičí koncerty.
Trio čertů tahá
kočky za ocasy-
to je křiku, že by lidem
hrůzou vstaly vlasy-
ale čerti, ti se baví,
každý tleská:
-U všech čertů, tahle hudba,
ta je ale hezká!
Muzikanti po koncertu
ukloní se sálu
a schovají kočky
zpátky do futrálu.
Neříkejte:
-Co je tohle za žerty?
Co vy víte, jaké mají
v pekle koncerty!
...Dobrou noc
Co je knížka
Co je knížka? Je to živá
bílých listů hromádka,
v ní si všechno hraje, zpívá,
ptáci, děti, zvířátka.
A svět dětem vždycky znova
do té hromádky se schová.
List obrátit stačí však
a rázem nám před oči
kousek světa vyskočí,
tu květ, slunce, nebo pták.
O nezvedných kůzlátkách
Koza praví kůzlatům:
Budu dlouho mimo dům,
buďte hodná, neperte se,
vlk to všechno slyší v lese.
Máma ještě z vrátek není,
už se perou o lupení.
Mé je, mé, mé je, mé!
Né-e, né, né-e, né!
V tom na dveře-
buchy, buchy...
Otevřete, neposluchy!
Černý kozlík nejdřív zmlk:
-Děti, jde sem na nás vlk.
Na dveře zas-buchy, buchy...
Otevřete, neposluchy,
já jsem vaše maminka.
-Máma klepe zlehýnka.
Jak? Pojď mi ukázat.
-Takhle, sotva je to znát:
klepy, klep, klepy, klep.
Vlk to zkouší-buchy, klep,
vlk to plete-klepy, buch.
-Nevidíme tě, když ťukáš,
aspoň v okně se nám ukaž,
máš-li rohy, bílou bradu!
Mám jen břicho plné hladu.
-To jsi si to , vlku splet.
Já vím! Jsem tu naposled.
A vlk ještě z vrátek není,
už se perou o lupení:
Mé je, mé-né-e, né!
F. Hrubín